Historie zámku-SŠaDD Velké Heraltice
Nápis Střední škola, Dětský domov a Školní jídelna Velké Heraltice
Kancelářská sponka

Historie zámku

Zámek Velké Heraltice

Interiér zámku

Faustin Ens zaznamenal ve své topografii Opavska třicátých let 19. století, že ve Velkých Heralticích se nachází zámek velký a krásný, s věží a věžními hodinami a mnoho nádherně zařízenými místnostmi. Okolo zámku radostně se zelená velký anglický park se slunnými trávníky, malebnými skupinami stromů, lesíky a křovinami, mezi nimiž se do všech stran vinou udržované pěšiny. Přibližně tentýž obraz dokumentují, byť s odstupem 100 let, fotografie pořízené pro ředitele Slezského zemského muzea E. W. Brauna.

Exteriér zámku

Koncem roku 1945 se situace podobně jako v případě ostatních zámků na Opavsku radikálně změnila: zámek přestal plnit obytnou a reprezentační funkci a mobiliář, až na jednotliviny dnes uložené na zámku v Hradci nad Moravicí a ve Slezském zemském muzeu, byl rozchvácen. Pro dnešního návštěvníka je tedy k vidění jen exteriér zámecké budovy, využívané ke školským účelům, která ve svém stavebním vývoji prošla několika výraznými stavebními úpravami. Panské sídlo ve Velkých Heralticích se vyvíjelo od 3. čtvrtiny 13. století. Vojslav z Lublic a Heraltic, prvně zmiňovaný k roku 1225, vystavěl hrad bergrifového typu, sestávající se z mohutné obranné věže, dvoupatrového paláce se sklepením a z hradby, uzavírající areál přibližně obdélného půdorysu.

Exteriér zámku

Významnější než pozdně renesanční přestavba hradu, k níž došlo na konci 16. století, byly adaptace v baroku. Obě byly spjaté s pány s Vrbna, kteří Velké Heraltice drželi v letech 1522-1840 s přestávkami. Barokní aristokratickou rezidenci z původně goticko-renesančního hradu nechal přestavět Jiří Štěpán hrabě z Vrbna. Pro přestavbu velkoheraltického sídla získal Lorenza Nicolu. Šlo o radikální barokní přestavbu původní goticko-renesanční stavby, z níž bylo zachováno obvodové zdivo a věž. Tu stavebník nechal zvýšit o nástavbu s kaplí. Zároveň dal základ k rozšíření zámku o přístavbu kolem nového prostorného nádvoří. K proměně zahrady do podoby dokumentované Ensem, došlo někdy kolem roku 1830, kdy areál také doplnila oranžerie. Zámek ve Velkých Heralticích patří mezi nejvýznamnější zámecké objekty na Opavsku.

Současný Zámecký park

Exteriér zámku

Zámecký park se rozkládá v členitém terénu kolem zámku na ploše 6,08 ha v nadmořské výšce okolo 350 m. Nynější přírodně krajinářský park je terénním zlomem členěn na dolní část, exponovanou k jihu a na rovinatou dolní část. Ta je budovou zámku rozdělena na část západní s rozsáhlým nástupním parterem a na část východní, kde se nalézá mnoho komunikačních cest.

Exteriér zámku

Severní okraj parku je ohraničen zdí z lomového kamene. Na severozápadě je v nástupním prostoru zeď přerušená vraty a plotem na podezdívce. Východní stranu uzavírá nízké pletivové oplocení. Jižní strana příkře spadá k Heraltickému potoku, kde končí v údolní plošině dřívější hospodářské zahrady s přilehlou zástavbou provozně hospodářského zázemí zámku. Za potokem park postupně přechází v les o ploše 12 ha. Na prudké jižní straně se též nachází rozlehlá pětistupňová terasa z lomového kamene, dnes poměrně v havarijním stavu.

Vrata zámku

Park s rozsáhlou stromovou kulisou má i značnou dendrologickou hodnotu. Dominanty a solitéry dosahují věku až 150 let. Většina botanicky a architektonicky cenných dřevin je vysázena jednotlivě v severní části parku, která je poměrně dobře udržována, takže nedochází k ohrožení náletovými rostlinami. Kostra parku je převážně tvořena domácími dřevinami, zejména lípami, javory a jasany. Mnoho stromů muselo být v minulosti z různých důvodů odstraněno, nebo bylo zničeno nepříznivými klimatickými podmínkami. Zámecký park ve Velkých Heralticích patří bezesporu k hodnotným přírodně krajinářským parkům u nás.

Almanach 1956 - 2016